Od roku 2020 bude nutné ohlášky odevzdat do OOA-S do 30. 4. běžného roku!

Zápis z VS 26.4.2005


(16.5.2005) Zápis z průběhu konání Valného shromáždění OOA-S v Praze dne 26.4.2005.


Zápis z průběhu konání Valného shromáždění OOA-S v Praze dne 26.4.2005

I. Jednání Valného shromáždění bylo zahájeno místopředsedou Výboru p. Romanem Milerským ve 13 hodin. Ten konstatoval, že vzhledem k počtu zúčastněných (přestože se v letošním roce zúčastnil rekordní počet autorů - 264 ) není VS usnášeníschopné. Dále konstatoval, že v souladu s čl. VIII, odst. 6 Stanov sdružení je VS usnášeníschopné po uplynutí půlhodiny od hodiny ohlášené jako čas zahájení. Jednání tedy bylo v souladu s tímto článkem Stanov přerušeno a znovu zahájeno ve 13,30 hod. přítomnými členy sdružení v souladu s programem uvedeným na pozvánce.

II. Po zahájení jednání bylo přikročeno k volbě skrutátorů a po hlasování byli z přítomných zvoleni tito navržení skrutátoři - p.Houška, p. ing.arch Vrana.

III. Pan předseda OOA-S p.Větroň přivítal na zasedání pozvané autory a přednesl návrh programu zasedání. Po přečtení byl program VS přítomnými schválen bez doplňujících návrhů z pléna.

Proti -0- Zdržel se -1-

IV. JUDr. Polčák v úvodu zprávy o činnosti OOA-S v roce 2004 shrnul stav soudních řízeních a řízení před MK ČR

V r. 1997 získala OOA-S od Ministerstva kultury ČR oprávnění nové k činnosti - hromadné správě autorských práv (podobně jako např. OSA, Intergram, DILIA).
V r. 2000 byl přijat nový autorský zákon (č. 121/2000 Sb.), který nahrazuje dřívější hromadnou správu tzv. kolektivní správou autorských práv a zakotvuje formální přechod oprávnění hromadných správců na správce kolektivní. Ministerstvo kultury ČR mělo dle ust. § 106 odst. 7 AutZ vydat dosavadním hromadným správcům nová oprávnění k výkonu kolektivní správy práv, to ve lhůtě do konce února 2001. Všem dřívějším hromadným správcům byla nová oprávnění vydána, jen OOA-S ministerstvo odmítlo nové oprávnění vydat.

OOA-S proti této zjevné svévoli ministerstva požádala o ochranu Ústavní soud ČR, který ji v březnu 2003 vyhověl a konstatoval, že ministerstvo porušilo základní ústavní práva OOA-S. Ministerstvo kultury postupovalo svévolně, když nedodrželo zákon.
Ministerstvo však nejenže odmítlo vydat OOA-S nové oprávnění, jak ministerstvu ukládal autorský zákon, ale rovněž zahájilo s OOA-S řízení o odnětí dříve uděleného oprávnění k výkonu hromadné správy (r. 1997). Dne 14.6.2002 (den přede dnem voleb v r. 2002) ministr kultury Pavel Dostál odňal OOA-S oprávnění k činnosti - kolektivní správě práv výtvarníků filmových děl.
OOA-S se obrátila s žalobou proti ministrovu rozhodnutí na soud. Nejvyšší správní soud dne 31.3.2004 ministrovo rozhodnutí pro nezákonnost zrušil.
Soud prozkoumal řízení, které ministerstvo s OOA-S vedlo a zásadním způsobem odmítl tvrzení ministra, že důkazy potvrzují správnost rozhodnutí o odnětí oprávnění. Nejvyšší správní soud uvedl, že ,,Ministerstvo kultury v prvostupňovém rozhodnutí neuvádí, které důkazy byly v řízení provedeny, a na základě kterých provedených důkazů byl zjištěn stav věci, který se stal podkladem rozhodnutí, ze kterých skutečností vycházelo a které skutečnosti se staly podkladem pro rozhodnutí. Ani z obsahu spisu pak nevyplývá, že by Ministerstvo kultury provedlo jakýkoli důkaz." Soud tedy jednoznačně vyhodnotil celé řízení jako vykonstruované, neboť žádný důkaz nebyl v řízení proveden, a dal za pravdu OOA-S, že jde o zneužití státní moci.
V 50. letech, za dob komunistické zvůle, byla vydávána rozhodnutí orgánů státu, která byla podložena zfalšovanými důkazy. Ministerstvo kultury v r. 2002 rozhodlo o osudu nevládní organizace bez podkladů a žádného důkazu. Všechny OOA-S navržené důkazy ministerstvo odmítlo provést, jak konstatuje soud, což rovněž považuje za porušení nejen zákona, ale i Ústavy ČR.
Soud uzavírá, že Pavlem Dostálem vydané rozhodnutí je nutno zrušit pro naplnění všech nejtěžších vad rozhodnutí, které vypočítává zákon.

Ministerstvo se snažilo využít přijetí nového autorského zákona a nevydat ochranné organizaci oprávnění k činnosti. Za situace, kdy bylo zřejmé, že s touto snahou neuspěje, se rozhodlo odejmout OOA-S oprávnění k činnosti.
Ministerští úřednici tvrdili, že důvodem jejich postupu je ochrana práv kameramanů a scénografů, kteří z OOA-S odešli ke konkurenční organizaci DILIA. Soud však uvedl, že neexistuje žádný důkaz, který by tuto skutečnost měl prokazovat. Ministr kultury dle svého vlastního tvrzení údajně vyňal ze spisu listiny, které měly prokazovat tuto nejzásadnější otázku - odchod výtvarníků filmových děl z OOA-S. Tedy důvod odnětí oprávnění měly prokazovat listiny, které však ve spise obsaženy nebyly a OOA-S se s nimi nemohla seznámit.

Pozadí celého případu OOA-S je však zcela jiné. Ministr kultury prosazuje zájmy své agentury Dilia, se kterou má uzavřenu smlouvu o zastupování. Pavel Dostál odňal OOA-S oprávnění k činnosti a toto volné oprávnění ,,přihrál" jeho smluvní agentuře, což jí umožnilo zvýšit inkaso vybíraných odměn o několik miliónů korun ročně. Podle našeho názoru jde o jednoznačný střet zájmů.
Motivace vedoucích představitelů kameramanů a scénografů byla rovněž jednoduchá. OOA-S vyplácelo v r. 1997 pouze kameramany a scénografy, ostatním výtvarníkům audiovizuálních děl z rozhodnutí vedení OOA-S, které tvořili právě kameramani a scénografové, nebyly žádné odměny vypláceny. V r. 1998 se však o své autorské odměny přihlásili další tvůrci podílející se na vzniku filmových děl, zejm. kostýmní výtvarníci. Kameramanům a scénografům bylo zřejmé, že pokud se stejný balík peněz bude rozdělovat mezi více tvůrci, zbude na každého méně. Proto se vedoucí představitelé kameramanů a scénografů rozhodli, že z OOA-S odejdou a převedou oprávnění do jiné organizace, která jim zaručí, že peníze se budou i nadále rozdělovat jenom jim. Tento postup jim ministerstvo posvětilo.
Oprávnění OOA-S vedoucí představitelé kameramanů a scénografů nezákonně převedli na agenturu DILIA za tichého souhlasu ministerstva, resp. jeho úřednice. Agentura DILIA pak v nezákonné praxi vyplácení pouze kameramanů a scénografů pokračovala až do r. 2003, kdy se do situace vložili poslanci a ombudsman a donutili DILIA a ministerstvo uznat, že nárok na autorské honoráře mají i kostýmní výtvarníci.

OOA-S na základě nálezu Ústavního soudu podala v únoru 2004 žalobu k soudu o náhradu škody způsobenou nezákonnou nečinností ministerstva kultury, jež nevydalo OOA-S oprávnění k činnosti, jak požaduje zákon. Zatím vyčíslená (a žalovaná) škoda přesahuje částku 77.000.000,- Kč.
Na základě dalšího soudního rozsudku Nejvyššího správního soudu, kdy tento soud svým rozsudkem zrušil ministrem pravomocně odňaté oprávnění k činnosti, bude OOA-S vyčíslovat další škody vzešlé z nezákonného odnětí oprávnění.
Bohužel OOA-S vede s ministerstvem ještě několik dalších soudních řízení. Pokud soudy žalobám OOA-S vyhoví, bude po státu s největší pravděpodobností požadována další náhrada škody. Celková výše škod pravděpodobně přesáhne částku 100.000.000,- Kč, což jsou prostředky určené několika tisícům výtvarníkům po celé ČR, ale i smluvně zastupovaným po celém světě za znemožnění výběru jejich autorských odměn.

Činnost ministerstva začal na základě svých pravomocí prošetřovat i Veřejný ochránce práv, dr. Otakar Motejl. Ten vydal dne 16.3.2005 své závěrečné stanovisko. Podle ombudsmana došlo k několikanásobnému porušení zákona a pravidel dobré správy, které v poměrně obsáhlé zprávě (41 stran) ombudsman vypočítává.
Dr. Motejl požaduje po ministru kultury Pavlu Dostálovi, aby vydal oprávnění OOA-S k výkonu kolektivní správy, zastavil řízení o odnětí, vyvodil personální odpovědnost konkrétních pracovníků Ministerstva kultury za protiprávní postup a aby se písemně omluvil OOA-S za pochybení, kterých se Ministerstvo kultury dopustilo.
Jak v závěru svého stanoviska dr. Motejl uvádí, pokud ministr kultury neprovede navrhovaná opatření, obrátí se na vládu České republiky.

V kauze OOA-S vznesla vůči ministru kultury několik interpelací místopředsedkyně Poslanecké sněmovny paní Miroslava Němcová. Dne 22.5.2003 byl ministr kultury interpelován posl. Němcovou v souvislosti s nálezem Ústavního soudu ČR, který konstatoval porušení ústavně zaručených práv OOA-S.

Pan ministr kultury v Poslanecké sněmovně uvedl:
,,Ke třem otázkám, které paní poslankyně na závěr své interpelace položila, bych chtěl sdělit, že jsem v této věci postupoval s nejvyšší odpovědností, a že tedy nehodlám vyvozovat nějakou osobní odpovědnost, protože jak jsem již řekl, není ještě pravomocné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. To za prvé."

Výtvarníci tedy po rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31.3.2004 považují podmínku, kterou si sám ministr uložil, za splněnou a požadují rezignaci ministra kultury Pavla Dostála. Pan ministr se dostal do závažného střetu zájmů a v důsledku tohoto střetu zájmů porušil několikrát zákon a Ústavu ČR, když prosazoval zájmy organizace DILIA, která jej smluvně zastupuje. Poškodil tímto nejen OOA-S a výtvarníky, ale i Českou republiku, která bude muset nahradit veškerou škodu, poškodil tím i důvěru občanů v právo, kdy přímo ministr kultury porušil několikráte zákony této země.
Jestliže ministr kultury sám neodstoupí, obrátí se výtvarníci na premiéra, aby ministra kultury bez dalšího odvolal. Výtvarníci pozbyli důvěru v osobu pana ministra.

OOA-S uspěla se svými stížnostmi a žalobami u Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu, Městského soudu v Praze, pochybení a nezákonné postupy konstatoval i veřejný ochránce práv, dr. Motejl. OOA-S žádá náhradu škody způsobené zastupovaným autorům a dědicům ministerstvem kultury jeho nezákonnými rozhodnutími a postupy.

Závěrečné shrnutí a navrhovaná opatření k nápravě, jak je konstatoval ve své závěrečné zprávě JUDr. Motejl, ze 16.3.2005.
Citujeme:

,,Případ OOA-S je případem skutkově i právně značně složitým. Po provedeném rozboru skutkového i právního stavu musím konstatovat, že správní orgán mnohokrát pochybil, a to vskutku zásadním způsobem.
Dle mého názoru je řízení o odnětí správním orgánem vedeno nezákonně. Správní orgán buď zcela záměrně, nebo zcela nešťastně, zahájil řízení na základě podivného odchodu určité skupiny autorů, aniž by si uvědomil důsledky svého jednání a aniž zhodnotil platný právní stav.
Pochybnosti o zákonnosti postupu správního orgánu v rámci řízení o odnětí fiktivního oprávnění k výkonu kolektivní správy jsem vyjádřil již před rokem ve Zprávě o šetření ze dne 18. března 2004 (sp. zn. 2196/2003/VOP/AZ). Zde jsem na str. 5 uvedl, že ,,mám závažné pochybnosti o tom, že postup ministerstva byl správný, resp. zda nedošlo k zaměnění odnětí oprávnění dle ustanovení § 99 odst. 1 písm. a) autorského zákona (odpadnutí podmínek) za odnětí oprávnění dle ustanovení § 99 odst. 2 písm. b) autorského zákona (porušování povinnosti; zde by ministerstvo muselo poskytnout lhůtu k nápravě)". Tyto pochybnosti se po prošetření věcné stránky případu OOA-S změnily v tom směru, že jsem pojal pevné přesvědčení, že postup správního orgánu byl nezákonný, a to nejen z hlediska procesního, ale i z hlediska věcného a z hlediska absence skutkového základu, který by vůbec odůvodňoval zahájení řízení o odnětí dle ustanovení § 99 odst. 1 písm. a) autorského zákona.
Správní orgán, dle mého názoru, měl akceptovat skutečnost, že OOA-S zcela nezanikla (tj. že v ní zůstala řada autorů), že se v jejím vedení objevily osoby, které se snažily dřívější pochybení starého vedení napravit a uschopnit ochrannou organizaci k řádnému výkonu kolektivní správy. Správní orgán měl odchodším autorům vysvětlit, že ačkoliv mezi nimi a OOA-S panuje nedůvěra, nelze na základě jejich odchodu odejmout OOA-S oprávnění k výkonu kolektivní správy.
Namísto toho se správní orgán nechal vtáhnout do nesmyslných (a nezákonných) správních řízení, v nichž již dnes nejde o spolehlivé zjištění stavu věci, ale o sebeobhajobu správního orgánu, případně o hledání chyb na straně kolektivního správce, které jsou ve srovnání s pochybeními správního orgánu nevýznamné. Znovu chci zopakovat, že mi jsou zřejmé obtíže, které správní orgán svým nezákonným postupem přivodil. Z provedeného dokazování totiž vyplývá, že odchodší autoři jsou spokojeni s činností DILIA, že DILIA vykonává kolektivní správu řádně a k jejich spokojenosti. Současně však musím dodat, že je zde celá řada tvůrců, kteří vyjadřují podporu OOA-S a které Ministerstvo kultury svým postupem poškodilo, odhlédnu-li samozřejmě od samotného práva OOA-S na provozování hospodářské činnosti.
Správní orgán situaci ohledně OOA-S nezvládl. Chci zdůraznit, že o tom nesvědčí pouze mé zprávy a toto stanovisko, ale i nález Ústavního soudu a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jestliže má být učiněno právu a spravedlnosti zadost, mělo by dojít nejen k zesouladnění, ale i k zastavení řízení o odnětí oprávnění. Pokud správní orgán k těmto navrhovaným opatřením k nápravě (zejména k zastavení řízeni o odnětí) nepřistoupí, bude jen oddalovat nápravu nezákonného stavu.
Rozhodnutí správního orgánu, pokud nedojde k zastavení řízení o odnětí, se totiž zřejmě stanou předmětem soudního přezkumu. Přestože je možné, že by soud věc posoudil jinak než já, považuji to za velmi nepravděpodobné. Absence skutkového základu pro odnětí oprávnění je totiž podle mě skutečně natolik zřejmá, že pokud se soud bude zabývat věcnou stránkou věci a ne pouze neschopností správního orgánu odůvodnit svá rozhodnutí a uvést, jakými úvahami byl při rozhodování veden, případně nedostatečně zjištěným skutkovým stavem věci, dospěje rovněž k závěru, že věcně je řízení o odnětí vedeno v rozporu s ustanovením § 99 odst. 1 písm. a) autorského zákona.
Jak jsem již uvedl, měl by ministr kultury rovněž zrušit rozhodnutí o předběžném opatření (pokud samozřejmě nedojde k zastavení řízení o odnětí oprávnění).
Domnívám se, že je načase, aby správní orgán přiznal svou chybu a ,,zakopal vůči OOA-S válečnou sekeru". Trvající nezákonně vedené řízení o odnětí a neustálé sebeobhajování správního orgánu nikomu neprospívá. Naopak by bylo řešením účinně spolupracovat s OOA-S ke spokojenosti všech stran: správního orgánu, nositelů práv, kolektivního správce i uživatelů předmětů ochrany.
Rozhodl jsem se přistoupit ke kroku, který mě nijak netěší, přistupuji k němu nerad a zřídka. Jestliže však mám odpovědně plnit své poslání kontroly činnosti správních úřadů a souladu jejich jednání s právem, principy dobré správy a demokratického právního státu, nemohu v konkrétním případě jednat jinak. Domnívám se totiž, že nelze přejít skutečnost, že v demokratickém právním státě je třeba ze selhání státní moci vyvodit osobní zodpovědnost konkrétních osob, které zapříčinily nezákonný postup státu. Mám za to, že především vedoucí Samostatného oddělení autorského práva situaci nezvládla a že měly být vyvozeny personální důsledky, které z nezákonného postupu správního orgánu vyplývají.
Dle mého názoru, pokud správní orgán není schopen vést řádně správní řízení, neumožňuje účastníku řízení nahlížet do spisu, ze spisu vyjímá podklady pro rozhodnutí, vede řízení v rozporu se zákonem, nezesouladní rozhodnutí v souladu se zákonem, opakovaně má průtahy nejen ve správních řízeních, ale i v odpovědích na mnou kladené otázky, pokud jeho rozhodnutí jsou zrušována nejvyššími soudními institucemi, je to důvodem pro vyvození osobní zodpovědnosti.
Dále bych považoval za projev slušnosti, který nepochybně patří k projevům dobré správy, aby se správní orgán za svá pochybení OOA-S a osobám, které zastupuje, omluvil.
Správním orgánem, který v daném případě pochybil, je Ministerstvo kultury. Ministerstvo je monokratickým orgánem, v jehož čele stojí ministr, který ministerstvo řídí, vykonává působnosti ministerstvu zákonem přiznané a odpovídá za jeho činnost. Ministr je na základě svého pověření řídit ministerstvo nadán pravomocí delegovat určité pravomoci na vedoucí pracovníky ministerstva. Tím se však nezbavuje odpovědnosti na základě takové delegace (Srov. Hendrych D. a kol.: Správní právo, Obecná část, 4. vydání, Praha: C.H.Beck, 2001, str. 275).
Vzhledem k tomu, že za ministerstvo v plném rozsahu odpovídá ministr, směřují navrhovaná opatření k nápravě k němu. K tomuto kroku se uchyluji i přesto, že v konkrétní věci probíhá správní řízení, které je ovládáno zásadou dvouinstančnosti a že do rozhodnutí prvoinstančního orgánu (Ministerstva kultury) je možné podat rozklad k vedoucímu správního orgánu (ministrovi). Z hlediska ústavněprávního (jakož i z pohledu teorie správního práva) totiž není vyloučeno, aby v prvním stupni rozhodoval sám ministr, který své rozhodnutí bude na základě podaného rozkladu sám přezkoumávat. Skutečnost, že ministr pověřil výkonem určité činnosti vedoucí Samostatného oddělení, je nerozhodná.
Musím přiznat, že problematika odpovědnosti za porušeni práva (principu dobré správy nebo principu demokratického právního státu), jakož i směřování opatření k nápravě v probíhajícím správním řízení před ministerstvem, nebyla zcela vyjasněna, a proto jsem adresoval svou Průběžnou (mezitímní) zprávu o šetření ze dne 5. ledna 2005 vedoucí Samostatného oddělení. Po zvážení platné právní úpravy, jakož i základních zásad výkonu státní správy však adresuji své Závěrečné stanovisko (jakož i opatření k nápravě) vedoucímu správního orgánu, tj. Ministru kultury.

Navrhuji tímto ministru kultury Pavlu Dostálovi jako opatření k nápravě dle ustanovení § 19 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů, aby:
1) plně zesouladnil oprávnění OOA-S k výkonu hromadné správy,
2) zastavil řízení o odnětí oprávnění,
3) vyvodil personální odpovědnost konkrétních pracovníků Ministerstva kultury za protiprávní postup,
4) a aby se písemně omluvil OOA-S za pochybení, kterých se Ministerstvo kultury dopustilo. Dále navrhuji, aby
5) v případě, že nedojde k zastavení řízení o odnětí oprávnění, přezkoumal v rámci mimo odvolacího řízení své rozhodnutí o rozkladu do rozhodnutí o předběžném opatření a toto rozhodnutí, jakož i rozhodnutí prvoinstanční, zrušil.

Dle ustanovení § 20 odst. 1 zákona o veřejném ochránci práv je úřad povinen do 30 dnů od doručení tohoto stanoviska sdělit ochránci, jaká opatření k nápravě provedl.
V případě, že nedojde k přijetí mnou navrhovaných opatření k nápravě (případně opatření k nápravě, která provede správní orgán sám, nebudou dostatečná), budu nucen postupovat v souladu s ustanovením § 20 odst. 2 písm. a) zákona o veřejném ochránci práv a vyrozumět o celé věci nadřízený úřad, kterým je v tomto případě vláda ČR.

Po celkovém shrnutí byl autorům předložen návrh ,,Prohlášení" ve formě Petice členů našeho sdružení, kterým by Valné shromáždění zcela jasně vyjádřilo s těmito postupy nesouhlas a požádalo ministra kultury o urychlené zjednání nápravy. Toto prohlášení navazuje na loňské ,,Prohlášení", které schválilo Valné shromáždění.

Na základě této informace JUDr. Polčák přečetl text ,,Petice" Citujeme:
I.,,My, autoři děl výtvarných umění, tj. děl výtvarných, architektonických a fotografických, autoři děl audiovizuálně užitých (kameramani, scénografové, kostýmní výtvarníci a střihači), a dědicové těchto autorů, sdružení v Ochranné organizaci autorské - Sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl (OOA-S), v y z ý v á m e ministra kultury Pavla Dostála k nápravě všech nezákonností a nesprávných úředních postupů, kterých se dosud na naší ochranné organizaci Ministerstvo kultury ČR dopustilo. V důsledku soustavných několikaletých pochybeních vznikla nám i naší organizaci škoda a mnohá nenávratná újma.
Již v uplynulých letech jsme třikrát učinili obdobné prohlášení a požádali ministerstvo o nápravu pochybení a porušování zákonů. Ústavní soud nálezem ze dne 27.3.2003 konstatoval, že ministerstvo porušilo Ústavu a Listinu základních práv a svobod, když OOA-S svévolně nevydalo oprávnění k činnosti. Ministerstvo však nedbalo ani rozhodnutí nejvyšší soudní instituce v zemi a pokračovalo dále v porušování zákonů. Proto dne 31.3.2004 zrušil Nejvyšší správní soud rozhodnutí ministra kultury, kterým OOA-S odňal oprávnění k činnosti a zavázal jej převést na ministerstvo více než 2 mil. Kč. Toto rozhodnutí ministra soud zrušil pro naplnění všech nejtěžších vad uvedených v zákoně. Rovněž i Městský soud v Praze vytkl ministerstvu, že bylo nezákonně nečinné, a zavázal jej svým rozsudkem ze dne 16.11.2004, aby vydalo rozhodnutí, kterého se OOA-S u ministerstva domáhala. V neposlední řadě všechna pochybení ministerstva a ministra popisuje v obsáhlé Závěrečné zprávě ze dne 16.3.2005 ombudsman JUDr. Otakar Motejl, který uložil ministru Dostálovi, aby napravil všechna pochybení jeho ministerstva a vyvodil personální odpovědnost ve svém úřadu; v opačném případě se obrátí přímo na vládu České republiky.

II. Žádáme proto ministerstvo,
1. aby již přestalo porušovat zákony a Ústavu ČR a začalo je dodržovat a naplňovat,
2. aby bez odkladu nahradilo veškerou škodu, která OOA-S a nám vznikla a vzniká,
3. aby naplnilo požadavky ombudsmana dle jeho Závěrečného stanoviska ze dne 16.3.2005.

III. Žádáme rovněž ministra kultury,
aby přijal konkrétní opatření, aby k podobným nezákonným a neústavním postupům na ministerstvu nedocházelo.

Vyzýváme vládu ČR, aby se zasadila o nápravu výše uvedených nezákonných aktů, postupů a nečinnosti ze strany ministerstva kultury. Škoda, vznikající nám autorům a dědicům, je již neúnosná a činnost ministerstva kultury k nápravě nejen nepřispívá, ale je přímo její hlavní příčinou. Toto prohlášení slouží zároveň jako petice. Petiční archy připojivších se nositelů práv jsou jeho přílohou."

Podepsané ,,Prohlášení a petice" je nedílnou součástí tohoto zápisu - v příloze, včetně kopií petičních podpisových archů.
O podpoře autorů bylo hlasováno:

Proti -4- zdržel se -0-

Po vyjádření podpory valnou většinou hlasů byly dány očíslované petiční archy autorům k podpisu.

V. Ředitelka OOA-S pí Štěpánková přečetla Zprávu o činnosti a hospodaření sdružení za období roku 2004, která obsahovala tyto jednotlivé body:

1/ Výdaje

V roce 2004 nebylo přistoupeno k vyúčtování náhradních autorských odměn, na základě usnesení VS z dubna 2004, kterého se mnozí z Vás zúčastnili. Jen na upřesnění - nebyly nám přeposlány žádné finanční částky za reprografii od kolektivního správce DILIA, která je pověřená MKČR k výběru , ale nezákonným postupem nám je zadržuje. Vše se řeší soudní cestou a intervencemi na MK.

Stálé výdaje:

V roce 2004, díky vzniklé finanční situaci, jsme přešli do úsporného režimu a snížili poplatky jen na nezbytně nutné výdaje.

2/ Příjmy

V loňském roce do OOA-S nezaslali subjekty povinné k platbě žádný finanční obnos. Je třeba zde upozornit na trvalý stav, kdy ministerstvo v čele s ministrem Dostálem a vedoucí SOAP JUDr. Masopustovou pokračují v nezákonném postupu.

Díky uvedeným skutečnostem nám na účet za rok 2002, 2003 a ani rok 2004 za práva na reprografii nedošel žádný finanční obnos a tudíž za toto období není žádná finanční částka k rozdělení mezi oprávněné nositele autorských práv, ale ,,Ohlášky děl" budou zpracovány a jakmile se situace vyřeší budou okamžitě v náhradním termínu rozúčtovány.
DILIA se rozhodla svévolně neposílat OOA-S prostředky, které vybere ve prospěch výtvarníků. OOA-S podala proti DILIA žalobu, které Městský soud v Praze vyhověl a vydal platební rozkaz na žalovanou částku. DILIA však proti tomuto rozhodnutí podala odpor.

Na základě výše uvedených skutečností vám nyní přečtu zprávu auditorky ing. Jaroslavy Staňkové (vedené pod číslem osvědčení 1713) o vedení účetnictví za rok 2004:

Organizace se nachází dlouhodobě v nepříznivé finanční situaci a vykazuje zápornou výši vlastních zdrojů, k 31.12.2004 činí výše vlastních zdrojů Kč. -2 132 tis. Organizace k datu účetní závěrky eviduje závazky, které značně převyšují hodnotu majetku společnosti, rovněž rezervní fondy vytvořené v minulých letech nejsou dostatečně kryty finančními prostředky. Probíhající soudní jednání a obtížné postavení společnosti při kolektivní správě práv výtvarníků je popsáno v příloze k účetní závěrce. ( shrnutí kauzy OOA-S včetně Závěrečné zprávy VOP)

Žádám nyní členy Valného shromáždění o odsouhlasení závěrů účetní závěrky v souladu s platnými předpisy autorského zákona.

Proti -1- Zdržel se -2-

Ředitelka dále pokračovala ve zprávě o činnosti. Citujeme:

3/ Personální změny

V současné době pracuje organizace již v prozatímním a minimálním obsazení. Přesto je právní poradna v omezeném rozsahu pro zastupované členy stále v činnosti.

4/ Činnost

Dne 27.února 2004 podala žalobu o náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem ministerstva kultury na 77 milionů Kč. OOA-S je oprávněna tuto žalobu podat právě proto, že jsme vyhráli u Ústavnímu soudu v březnu 2003. Této částky se týká i potvrzení, která jste obdrželi spolu s pozvánkou na dnešní VS. Tato částka je podíl pro každého autora, kterou OOA-S vyplatí všem autorům a dědicům, jakmile soud přizná OOA-S náhradu škody v plné výši.

Dne 21.5.2003 byl podán podnět Veřejnému ochránci práv JUDr. Motejlovi proti postupům MKČR a ten po shledání porušení při udělování oprávnění a průtahů v řízení, zahájil důkladné šetření a výslednou závěrečnou zprávu vydanou v březnu letošního roku jste vyslechli v příspěvku JUDr. Polčáka a text závěrečného shrnutí šetření VOP máte k dispozici v kopiích.

Proti nezákonnému jednání ze strany kolektivního správce DILIA , který nám nepřeposílá prostředky za reprografii, jsme podali na MKČR podnět k šetření, na základě kterého se v lednu letošního roku uskutečnilo neformální jednání za účasti náměstkyně ministra JUDr. Smolíkové a bylo dohodnuto, že DILIA pošle peníze na zvláštní účet MK do 21.3.2005, a to pak po předložení požadovaných materiálů od OOA-S je převedou na náš účet. Dnes je 26.4. a do dnešního dne peníze MK nemá na svém účtu - dle osobního telefonického sdělení náměstkyně ministra JUDr. Smolíkové

V průběhu loňského roku jsme několikrát vznášeli námitku podjatosti na JUDr. Masopustovou, která je vedoucí odd. autorského práva a její činnost je v rozporu se zákonem, ale vždy nám bylo sděleno ministerstvem, že naše námitka je neopodstatněná - JUDr. Masopustová bude nadále řešit naše případy.

V únoru letošního roku jsme oslovili Nejvyšší státní zástupkyni paní Marii Benešovou, kterou jsme upozornili na dění na MK .

7.3.2005 obdržela organizace ,,rozhodnutí o udělení oprávnění" k výkonu kolektivní správy tzv. zesouladněné, ale nebyla nám dána práva na vystavování a rozmnožování. Za úspěch lze považovat, že nám JUDr. Masopustová po více jak 4 letech udělila oprávnění na výkon 7 práv.

Další činnost která je vykonávána v souladu s AZ. Je vedení ,,rejstříku předmětů ochrany" - na ohlášení vašich děl do rejstříku je vytvořen formulář, který je po vašem vyplnění označen registračním číslem a zapsán do elektronické podoby a slouží dále Vám autorům i těm kteří o to písemně požádají. Informace poskytl v úvodu jednání VS JUDr. Piškula.

5/ Základní náklady na chod organizace na rok 2005

Náklady organizace v letošním roce budou minimální, protože prostředky na činnost jsou omezeny.

E. Štěpánková předala slovo předsedovi Dozorčí rady panu P.A. Taťounovi, který přednesl svoji zprávu. Citace:

- Zpráva Dozorčí rady Dozorčí rada jako kontrolní orgán OOA-S pracovala ve složení ak.mal.Pavel Alexander Taťoun (předseda), Marie Jílková a Vladimír Groh. K hlavním úkolům patří kontrola činnosti a hospodaření ve všech úsecích OOA-S. V uplynulém období se pravidelně zúčastňovala jednání Výboru OOA-S, kde aktuálně vznášela připomínky a návrhy.
Dozorčí rada se seznámila s přehledem soudních sporů vedených OOA-S.
Při jednotlivých návštěvách kanceláře OOA-S při příležitosti zasedání Výboru sdružení byly Dozorčí radě předkládány důležité dokumenty a informace související s chodem a ekonomickými náklady organizace.
V roce 2004 nebyla provedena kontrola vyúčtování - nerozúčtování odměn.
Dozorčí rada v průběhu jednotlivých kontrol neshledala žádné nesrovnalosti a nedostatky v hospodaření se svěřenými prostředky a konstatuje, že vše je v souladu se stávajícími předpisy i platnými Stanovami sdružení.
Za Dozorčí radu OOA-S zprávu předkládá k projednání a ke schválení

Proti -0- Zdržel se -1-

Valné shromáždění bere zprávu Dozorčí rady na vědomí

Jednání dále pokračovalo informacemi o další činnosti, přednesené E. Štěpánkovou

bod 5.- Perspektivy další činnosti organizace

Nejdůležitější činností ochranné organizace je snaha o udržení organizace v chodu a o opětovné udělení licence v původním znění. Tato snaha je značně komplikovaná, neboť i když je na naší straně zákon - v našem státě to vůbec nic neznamená a ministerstvo pokračuje ve svém protiprávním jednání.

Bod 6.- Schválení vyúčtovacího řádu:

Schválení vyúčtovacího řádu

- Díky výše zmíněným skutečnostem, se v letošním roce na doporučení Výboru OOA-S nebude přistupovat ke změnám ve vyúčtovacím řádu.

Dále byli přítomní seznámeni s eventuelními výplatami odměn za kolektivní správu autorům.

Vzhledem k trvající dlouhodobé absenci vybraných finančních prostředků za reprografii, kdy nám DILIA nepřevedla náhradní autorské odměny za roky 2002,2003 a 2004, není v současné době možné nic rozdělit mezi oprávněné autory.

Bod 7. - Schválení usnesení VS a Prohlášení Valného shromáždění: Po vyslechnutí všech příspěvků bylo přikročeno k hlasování o celkové ,,Zprávě"

Proti -0- Zdržel se -5-

Zpráva Valného shromáždění byla všemi přítomnými vzata na vědomí.

VS hlasovalo o usnesení z konání tohoto shromáždění. Toto usnesení bylo přijato spolu s Prohlášením VS OOA-S, které slouží jako petice proti postupu MKČR spolu s petičními archy, a protestem směřujícím k DILIA. Všechny uvedené dokumenty v kopiích jsou nedílnou součástí tohoto zápisu.

Po hlasování , které schválilo ,,Usnesení VS", byla zakončena oficiální část jednání v 15,45 hod. a následovala diskuse, včetně právní osvěty, které se věnovali JUDr. Polčák a JUDr. Piškula.

Zapsáno dne 3.5. podle zvukového záznamu.
V Praze dne 3.5.2005

Eva Štěpánková, ředitelka OOA-S

Zápis byl předložen členům Výboru OOA-S na pravidelném jednání 10.5.2005, kde byl ve výše uvedeném znění schválen všemi přítomnými členy.