Právní předpisy

Ochrana autorství a souvisejících osobnostních i majetkových práv, jakož i úprava kolektivní správy autorských práv je s účinností od 1.12.2000 zakotvena zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským o změně některých zákonů (autorský zákon) [anglické znění zde], který byl v průběhu let 2005 a 2006 rozsáhle novelizován - aktuální úplné znění zákona po provedených novelizacích (s účinností od 22.5.2006) bylo ve Sbírce zákonů publikováno pod č. 398/2006 Sb. Do roku 2000 byl pramenem autorského práva zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých, zatímco institut hromadné správy (který se podle nového zákona transformoval do dnešní kolektivní správy) byl pokryt zákonem č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů. Některé právní vztahy založené ještě před účinností nového autorského zákona se řídí i dnes původními právními předpisy.

Autorskoprávní ochrana je českými právními předpisy poskytována pouze na území ČR (to však prakticky všem dílům, bez ohledu na zemi jejich původu), na území cizích států jsou podmínky ochrany (i pro původem česká díla) stanoveny zcela samostatně. Pro oblast autorského práva proto mají značný význam i texty mezinárodních úmluv, zejména Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl (z 9.září 1886, ve znění pařížské revize 24.7.1971) a Ženevská všeobecná úmluva o autorském právu (z 6.9.1952, ve znění pařížské revize 24.7.1971), jimiž jsou vnitrostátní autorskoprávní úpravy v jednotlivých zemích navzájem koordinovány.

Prozatím nejhodnotnějším odborným komentářem z oblasti autorského práva je titul Kříž, J., Holcová, I., Kordač, J., Křesťanová, V.: Autorský zákon a předpisy související - komentář. Linde, Praha 2001.